Vždy je naděje!

7. listopadu 2009 v 18:11 | Kudrlinka |  Co píšu
Znáte ten pocit, že se o něco snažíte, ale čím déle se o to snažíte, tím je to dál?

Už od 10 let jsem se chtěla stát lékařkou, nevěděla jsem jakou, ale věděla jsem, že chci pomáhat lidem. Ale teď o šest let později si tak jistá nejsem, stále se chci stát doktorkou, ale stále víc mě opouští pocit, že se mi to nepodaří. Ve škole jsem průměr, ale já si prostě nevěřím. Kdysi mi moje mamka řekla, že když budu po něčem opravdu toužit tak se to stane. V poslední době se sama sebe ptám, jestli je to pravda. Prostě si sebe nedokážu představit jako sebevědomého, byť jen trochu samostatného dospěláka, jak se proplétá těžkým studiem medicíny a hlavně svým životem. A už vůbec nevím jak já, a jenom já napíšu diplomku, když ani nevím, jak dokážu odmaturovat. Nevím, jak to bude v budoucnu, teď mi ale nezbude nic jiného než si věřit a uvěřit rčení, že je vždy nějaká naděje

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.